Dnes dovolte mi povolit kolíky mé violy ..........

Říjen 2010

Blbcovo vyznání

31. října 2010 v 20:16 | blbec |  blbcovo vyznání
Blbec se odkopává. Blbec nyní přizná, proč se blog jmenuje blbecnakvadrát a autor blbec.
Pokud si čtenář pohraje s tlačítky + nebo -, případně s kolečkem myši, změní se mu rozlišení na obrazovce a netušené se stane skutečností. Objeví se celé pozadí blogu - sedící dáma. Hooodně básniček je tu o ní a pro ní. Tuhle ženskou blbec miloval a miluje celou svojí bytostí. Za ty roky, co ji zná, se do ní zamiloval ještě o dost víc než před těma rokama. Blbec je zamilovanej a často se mu stejská. Blbec chce bejt s touhle dámou pořád až do smrti. Občas se mu ale na cestě životem zatoulala a blbec nevěděl a neví, jak ji najít. Před pikolou za pikolou nesmí nikdo stát ... už du!!!! Nech se, prosím, už najít .... jinak ta hra nemá cenu .... blbostí sem nadělal a eště nadělam, to je život. Honem už se nech najít ... prosím ... moc tě miluju.

Plkat je též třeba 2

24. října 2010 v 22:50 | blbec |  blbec jen tak plká (volná diskuse - forum)
zde se načíná další rolička toaleťáku, Plkat je též třeba 1 došla.

Kráska a zvíře

24. října 2010 v 15:21 | blbec |  bá (snění)

Kráska na židli
Slečno, to jste se nejprve svlékla a pak přivázala nebo naopak?
A proč jste tak zadýchaná a ulepená v obličeji?
Banán a rampouchy nám zmizely v nenávratnu
Máte ráda okurky?

Zkusíme to plémě vyhladit
Hodina hlazení většinou stačí
A jedno odkopání se ... taky
Necukejte sebou, budete mít modřiny
Moc vám to sluší

Řeklo zvíře

Bílá orchidej

24. října 2010 v 11:37 | blbec |  bá (snění)
Pane můj, jenž jsi na nebesích,
které žebro to bylo?
Neptal ses mne,
měl jsem a mám i lepší,
a teď s tím nejhorším ze mne
padám do propasti.

A nesváděj to na jablko,
i had se nám tu směje.
Uvrh´s mne do beznaděje.

Teď volám Ráma, Ráma, Kršna, Kršna...
Proč jsi tak žárlivý Bůh?

Necháš mne tu padat,
klesnout v beznaděj?
Víš, stejně si ponechám,
moji bílou orchidej...


Motto

22. října 2010 v 8:58 | blbec |  bá (snění)
Dnes dovolte mi povolit kolíky mé violy
Bych ve tmě cítil temné zvuky
A smutné synkopy a trioly

Tmavé vůně a hloubku temné tůně v duší mojí
Když pomoc je jen na konci mé ruky
Tu život přijímám podobojí

Světlonožka

21. října 2010 v 22:52 | blbec |  bá (snění)
Jen chvíli jinde pobyl jsem
a s návratem se již nepočítá
tu chvíli prodlužte do nekonečna.
Mé stopy zavane sníh
a za vše může slečna.

Tak naneshledanou mé včerejší dámy
pozdravujte koho chcete
netřeba mít splíny.
Já včera lhal o vašem světle
dnes vím, že jsem jiný.